REKONSTRUKCE HISTORICKÉHO PŮDORYSU VESNICE

Podkladem pro rekonstrukci původního půdorysu obce Peršlák – Nový Vojířov byly především historické mapy:

  • Císařský otisk stabilního katastru z roku 1828 – ČÚZK Praha
  • Indikační skica stabilního katastru z roku 1828 – ČÚZK Praha
  • Pozemkové mapy z 50. a 60. let 20. století – ČÚZK Jindřichův Hradec
  • Aktuální pozemková mapa katastru Nový Vojířov – ČÚZK Praha
  • Aktuální ortofotomapa území – ČÚZK Praha
  • Historické letecké snímky území - https://kontaminace.cenia.cz/
  • Schematický plán půdorysu obce před 2. světovou válkou – Chronik der Gemeinde Böhmisch Bernschlag – Adolf Geist – Haugschlag 2002.

Tyto podklady byly konfrontovány s aktuální pozemkovou mapou a navzájem mezi sebou a místa bývalých dnes již neexistujících domů byla ověřena místním průzkumem.

Domy byly v situaci rozděleny do několika kategorií:

  • Domy původní zbořené
  • Domy původní zachované
  • Domy stávající nové (postavené po roce 1945)
  • Domy ve stavbě (k roku 2018 bez přiděleného čísla popisného)
  • Vedlejší a ostatní stavby
  • Domy původní zbořené – mimo katastr Peršláku (v katastru Sedlo v oblasti Ameriky a Nových mlýnů – pro dokreslení kontextu celkové situace)

Trochu problematické bylo přiřazení původních čísel popisných zbořeným domům. Z časových a technických důvodů nebylo možno dohledávat původní čísla popisná v archivních historických zápisech do katastru nemovitostí a do jednotlivých vlastnických listů. V tomto směru tedy vycházel provedený rozbor z několika zdrojů:

Z indikační skici stabilního katastru z roku 1835, kde jsou původní popisná čísla domů vyznačena červeně - domy naštěstí nebyly přečíslovány a zachovaly si svá původní popisná čísla z doby po roce 1770, kdy bylo číslování zavedeno. Některá čísla domů na indikační skice jsou bohužel velmi špatně čitelná. Zde bylo postupováno buď odhadem, nebo vylučovací metodou.

Z podkladů a historických katastrálních map ČÚZK v Jindřichově Hradci – v katastrální mapě sice nejsou uvedena přímo popisná čísla domů, ale podle parcelního čísla domu bylo číslo popisné vyhledáno v seznamech přídělů jednotlivých hospodářství po 2 světové válce.

Ze schematické situace z kroniky pana Adolfa Geista, kde poloha domů sice přesně topograficky neodpovídá poloze v mapě, ale plánek ukazuje vzájemné vztahy jednotlivých domů a čísel popisných, a na rozdíl od předchozích podkladů je výčet domů a čísel popisných úplný.

Pokud se v poloze domů podle jednotlivých podkladů objevily při vzájemném situačním průmětu odchylky nebo nepřesnosti, byla dána přednost podkladu novějšímu. Při zpracování nebyl k dispozici příslušný software, který by dokázal interpolovat polohopisné nepřesnosti jednotlivých situačních podkladů, proto bylo zohledněno především detailní zobrazení konkrétního místa posunem celkové situace na průmět vzájemně identifikovatelných bodů mapy.

Některé objekty se v mapových podkladech ani v terénu nepodařilo identifikovat a jejich poloha v rekonstruovaném půdorysu tedy vychází především ze zákresu plánku pana Geista a z logických předpokladů místní situace. Tyto objekty jsou v mapě označeny otazníky, stejně jako objekty odvozené z historických map, k nimž se nepodařilo jednoznačně přiřadit konkrétní popisné číslo (je ale možné, že neměly č. p. ani původně).

Poloha a tvar některých zbořených domů byla konfrontována se situací na místě tam, kde jsou zbytky domů v terénu dosud rozpoznatelné – např. č.p. 51, 52, 53, 55, 64, 77, 78, 79.

Některé novější domy převzaly popisná čísla domů předtím zbořených, které ale původně ležely na úplně jiných pozemcích a místech – např. č.p. 24, 26, 36, 40, 55, 68, 75 a 78.