PERŠLÁK PO I. SVĚTOVÉ VÁLCE

28. října 1918 byla vyhlášena Československá republika. 21. prosince 1918 odpochodoval jindřichohradecký polní prapor I/75 ze Slavonic do Nové Bystřice, kterou bez problémů obsadil. Pak se zde vystřídaly různé vojenské jednotky. Pohraniční službu vykonávalo až do června 1920 vojsko. Střežení státní hranice a dozíraní na pohraniční přechody osob i pohyb zboží pak bylo plně převzato nově zřízenou pohraniční finanční stráží. První pohraniční silniční celní úřad byl zřízen v březnu 1919 v Nové Bystřici v budově č. p. 383 v Nádražní ulici (tzv. Pivnice) a měl předsunuté celní hlídky na Oboře a ve Smrčné. Na Horní Oboře byl CÚ zřízen až v roce 1938, na Smrčné a Nových Mlýnech v třicátých letech 20. století. Legionáři se zde objevili v nově zřízené pohraniční finanční stráži v roce 1920.

Obyvatelům byl ale umožněn malý pohraniční styk, hodně rodin mělo příbuzné na obou stranách nově vzniklé státní hranice. Samozřejmě se to brzy zneužívalo, ceny v České republice byly nižší než v Rakousku, takže se z Čech hodně pašovalo různé zboží, potraviny, tabák a lihoviny. Při jednom případu podloudnictví byl 25. února 1919 na státních hranicích, blíže Nového Mlýna u Peršláku, postřelen vojenskou hlídkou pěšího pluku 91 vykonávající ostrahu hranic jednadvacetiletý Matěj Mládek. Postřelen byl při návratu z Rakouska, když neuposlechl výzvy hlídky k zastavení. Syn mlynáře z Mládkova mlýna v Peršláku č. 32 France Mládka na následky zranění – průstřel břicha následující den zemřel a pohřben byl 28. února v Nové Bystřici. Bystřičtí Němci událost podávali jinak. Mládek se prý vracel z fronty domů a při tom byl na hranicích čsl. vojáky zastřelen.

Byly zřizovány české školy, i když českých dětí bylo ve vsích zpravidla jen několik, ale chodily do nich i děti z chudších německých rodin, protože dostávaly zadarmo školní potřeby a oblečení. Česká menšinová škola byla na Peršláku zřízena v č.p. 33 naproti německé škole jako první na Novobystřicku již v roce 1912 .

V roce 1929 byly vyvlastněny rozsáhlé lesy mezi Staňkovem a Sedlem, které byly původně v majetku hrabat Černínů z Jindřichova Hradce.

4. července 1929 zuřilo nad Peršlákem několik silných bouřek s ničivými lijáky. Potok vystoupil z břehů a zaplavil louky s posečeným senem. Hospodářská zvířata pomáhali zachraňovat hasiči. Po bouřce zůstalo všude bahno a různé naplavené svinstvo, na dvoře mlýna byla vodou vymleta veliká jáma a mlýnské kolo bylo zcela zničeno.

2. července 1933 ráno vypukl požár v domě č.p. 15 (Příkazský) a brzy se rozšířil do sousedních statků č.p. 12 a 11. Lidé byli tou dobou v kostele a hasit se proto začalo pozdě, ruční stříkačky místních hasičů požár nedokázaly zvládnout. Nakonec situaci zachraňovala motorová stříkačka z Haugschlagu, takže se požár podařilo alespoň lokalizovat a zabránit jeho dalšímu rozšíření – i tak vyhořely tři postižené statky do základů.

14. července 1934 byla slavnostně vysvěcena nová kaple. O její výstavbě se ve vsi uvažovalo už od roku 1929 ale dlouho se nedařilo dohodnout, kde by měla stát (ta původní stála při cestě v dnešní zatáčce pod autobusovou zastávkou). Teprve když se patronem nové kaple stal pan William Mladek z New Yorku, došlo k dohodě a 13. srpna 1933 byl položen základní kámen. Práce začaly neprodleně, takže ještě na podzim téhož roku stála hrubá stavba a do poloviny roku byla stavba kaple včetně vnitřního vybavení dokončena.

Obr.: fotografie kaple se shromážděnými farníky z 30. let (obrázek poskytl V. Sotona)

28. září 1936 vyhořel Schullerův hostinec na Nových Mlýnech. K požáru přijeli hasiči až z Bystřice, ale dům nezachránili. Poléváním doškové střechy se ale podařilo zachránit alespoň sousední dům č.p. 52.

V letech 1934 – 38 narůstaly v pohraničí nepokoje, zvláště po německé anšlusu Rakouska, který proběhl 13. 3. 1938. Již v roce 1936 byla zahájena výstavba betonových bunkrů podél česko-rakouské – nyní již říšské hranice a v oblasti přibylo vojska.  Jeden z úseků J. Hradec východ začínal dřevěnou chatou za Novými Mlýny a prvním krytem LO - vz. 36 na návrší nad Lesním hotelem Peršlák, směrem k Novému Vojířovu, kde dodnes stojí. Již v této době odcházeli někteří zejména bohatší obyvatelé i s dobytkem přes hranice, jejich opuštěné statky byly částečně vypleněny. V září 1938 byla vyhlášena mobilizace a příhraniční opevnění bylo obsazeno československým vojskem. Válečný režim se dotkl i civilního obyvatelstva, do školy přišly jen dvě děti, z „preventivních důvodů“ byly vystěhovány některé domy v obranné linii.

30. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda, odstupující pohraničí Německé říši, hned druhý den 1. října začalo obsazování českého pohraničí německým vojskem, které proběhlo celkem bez incidentů. Jindřichohradecko bylo obsazeno ve dnech 8. – 10. října 1938 v rámci záboru tzv. pátého pásma, které nebylo součástí původní mnichovské dohody. Do vnitrozemí odešly jen dvě české rodiny – Kremličkovi z Nových Mlýnů a nově usedlá rodina Příkazských z Peršláku. Všichni ostatní Češi na Peršláku zůstali a stali se říšskými občany. 8. října 1938 se do kasáren finanční stráže na Nových Mlýnech nastěhoval německý průzkumný oddíl – zdejší Němci je vítali jako osvoboditele. Dříve odešlí Němci se začali vracet, 14. října se vrátil vrchní učitel Hembera, který byl poté místním velitelem por. Possertem jmenován starostenským komisařem a 18. října bylo obnoveno školní vyučování ve zdejší německé škole.

V řadách wehrmachtu padli během války tito obyvatelé Peršláku:

Johann Kazda                   č.p.  5                    Josef Zipko                        č.p. 57

Josef Zipko                        č.p. 18                  Josef Nosko                      č.p. 61

Anton Zipko                      č.p. 20                  Mathias Nosko                 č.p. 61

Rudolf Zipko                      č.p. 20                  Franz Hruza                       č.p. 65

Thomas Madl                    č.p. 27                  Franz Rubitschek             č.p. 67

Johann Jarosch                 č.p. 29                  Josef Madl                         č.p. 69

Alois Tomaschko               č.p. 34                  Karl Grausam                    č.p. 73

Wilhelm Landkamer           č.p. 35                  Hans Hermbera                     č.p. 74

Josef Chabek                     č.p. 43                  Karl Marek                         č.p. 78

 

V roce 1945 žilo na Peršláku 500 obyvatel v 92 domech.