ZALOŽENÍ A VÝVOJ PERŠLÁKU

První písemná zmínka o Vojířově pochází z doby panování pánů z Landštejna v listině datované k roku 1334, která pojednává o založení rybníka a osady na říčce Hostici Ojířem z Landštejna za přispění jeho příbuzného Heřmana z Hradce, který poskytl pozemky na pravém břehu Hostice, které náležely k majetku pánů z Hradce.

„My, Vojíř z Landsteina vyznáváme a tímto listem veřejně známo činíme o rybníku a vodě na potoku, jenž se tu Hostice nazývá, při zemské silnici, když se jede z Bystřice ku Třeboni, že s dobrou vůlí svého pána milého přítele Heřmana z Hradce, který nám na naší prosbu a z přátelství k nám svůj díl dobrovolně dal, že jsme jej (rybník) napustili vodou a řádně postavili. Z té příčiny povážlivě, kdybychom smrtí sešli, čehož Bože uchovej, a dědiců i zejména synů nezanechali, přiznáváme tímto listem, že ten jmenovaný rybník a vodu má naň a jeho dědice i přátele spadnouti docela, bez omluvy a průtahu. Kdyby se ale stalo, že bychom syny po sobě zanechali, mají tito synové naši vzpomenutému milému příteli našemu Heřmanovi a jeho dědicům a jeho bratru Oldřichovi z Hradce i jeho dědicům polovici řečeného rybníka podle rozsudku dobrých lidí bez meškání docela nahraditi a zaplatiti. Jestliže by ale tito naši budoucí synové učiniti a vykonati nechtěli, mají shora jmenovaní Heřman a Oldřich i jejich dědicové toho rybníka docela beze všeho odporu a násilí se ujati. A to slibujeme za sebe a za své potomky, syny své, zcela neporušitelně zachovat. Dovolili jsme též s dobrou vůlí uvedeným našim milým přátelům Heřmanovi a Oldřichovi i jejich budoucím, aby směli nade vsí Číměří na té vodě Hostici ku své potřebě rybník hraditi.

Na svědomí a pro lepší jistotu i svědectví dali jsme tento list naší pečetí jakož i svého milého bratra Jana, probošta na Mělníce, pánů Loutolda a Vaňka bratří z Landstejna a s nimi pana Jeníka z Mezimostí a pana Věnka z Březnice s přivěšením jich pečetí upraviti a opatřiti. Jenž jest dán na den sv. Markéty (13. července), když se psal po Kristově narození rok 1359.“

Při novém rybníce byla založena malá osada s několika domy a mlýnem – po svém zakladateli bylo místo nazváno Vojířov. Nejednalo se o lokalitu zcela novou, nesporně již v té době tudy vedla větev starší takzvané „Rakouské“ dálkové stezky mezi Třeboňskem a centrem Zöbingovských držav kolem hradu Raabsu a lze odvozovat, že mezi Stráží nad Nežárkou a Reingers procházela právě tudy. Koncem 14. století byly potom z Chlumu u Třeboně pozváni noví osídlenci, kteří se ale usadili o něco výše na přítoku Hostice (dnes Vojířovský potok, pramenící u Smrčné) a založili zde samostatnou osadu zvanou Bernschlag nebo počeštěně Peršlák. Některé prameny uvádějí, že se mohlo jednat o příznivce a vyznavače učení někdejšího lyonského obchodníka Petra Valdese, žijícího ve druhé polovině 12. století. Valdenství nebo valdenské hnutí pak byla jedna ze středověkých herezí, která původně vzešla z polemiky s další herezí - katarstvím, valdenští přiznávali právo kázat i ženám a neuznávali držbu světského majetku duchovními - proto se jim také někdy říkalo „Lyonští chudí“. Centrem valdenství v Čechách bylo ve druhé polovině 14. století právě Jindřichoradecko, kam se toto učení rozšířilo prostřednictvím kolonizace z Bavorska a severního Rakouska. Papež Benedikt XII dokonce na žádost pánů z Hradce vyhlásil svou bulou z roku 1340 proti jihočeským valdenským křížovou výpravu, která se ale nesetkala s velkým úspěchem, po několika vlnách dalšího pronásledování u nás poté v průběhu 14. a 15. století tato hereze v podstatě zanikla.

Název vsi je odvozen z německého Bernschlag nebo původně asi Bernharczschlag, což může odkazovat na jméno Bernhard spojené se zakladatelem lokality. V okolí (a třeba také na Prachaticku) existuje řada vsí s koncovkou –schlag, což je vícevýznamový německý výraz, znamenající mimo jiné též „paseka“ nebo „mýtina“ – šlo tedy o tzv. „mýtné vsi“ vzniklé mýcením nebo „žďářením“ tj. vypalováním lesních pozemků. Na Novobystřicku je to kromě Peršláku např. Münichschlag (Mnich u Nové Bystřice), Braunschlag (též Pranšláky dnes Mýtinky), Kockschlag (zaniklá ves Košlák u Starého Města), nebo rakouské obce Haugschlag nebo Hirschenschlag těsně při hranici.

V průběhu historie byl používány různé varianty názvu vsi - Bernharczschlag, Bernschlag, Pernschlag, Persslag, Böhmische Bernschlag (na rozdíl od Deutsch Bernschlag – Peršláček, dnes Podlesí u Starého Města) a počeštěné Pernšlák či Peršlák. Teprve od roku 1955 nese obec název Nový Vojířov. Starší poloha a osada při Novomlýnském rybníce se původně nazývala Vojířov, později – patrně v souvislosti se založením nebo obnovením mlýna přijala název Nové Mlýny (Neumühle). Kromě toho vznikla v první polovině 20. století enkláva samot a od jádra vsi odloučených domů západně od vsi, která byla spolu s podobnými hospodářstvími na pravém břehu Koštěnického potoka - Hostice, ležícími ale už na katastru obce Sedlo, zvána Amerika.

Poloha při významné tranzitní stezce nepřinášela jen výhody, znamenala také neustálé nebezpečí spojené s průchodem různých ozbrojených skupin a vojsk mezi českou a rakouskou stranou zemské hranice. Projevilo se to v době husitských válek, kdy krajem protáhlo Žižkovo vojsko, které vypálilo a zničilo po cestě řadu vsí, církevních staveb a klášterů včetně města Bystřice, které bylo husity dobyto a vypáleno v září 1420. Jan Žižka dokonce údajně přenocoval v sousedním Sedle ve třetím statku vlevo od cesty (patrně dnešní č. 5) a jeho oddíly odtud protáhly na cestě do Bystřice Novými Mlýny a Peršlákem. Pomáhat mu údajně měli místní Bíňovec a Markolt ze mlýna pod Hosticí. Peršlák byl poté vypálen v roce 1470 a podruhé ještě v průběhu třicetileté války, kdy došlo i k hromadnému pobití obyvatel.

Z pozdějších let se o Peršláku zachovalo několik více či méně konkrétních zmínek. Nedaleko Peršláku v místech nazývaných Zboje (snad směrem na Sedlo nebo Lhotu) údajně Jindřich z Hradce (syn Vítka z Prčice * kol. 1160, †1237) spolu s Petrem ze Šternberka v lesíku pod Dubovicí zaskočili, přepadli a pošavlovali Rakušany. Další zápisy lze vyčíst z účtů a záznamů o hospodaření novobystřického panství – tak např. k roku 1550 nalezneme záznam, že jakýsi Jíra z Peršláku vozil panské ryby do Vídně, patrně tentýž Jíra dostal za opravu rybníka 6 gr. a 5 kop raků. Havel z Peršláku dostal v té době 2 gr. „od kozy zastřelené při Hanyšláku“ (patrně u Haugschlagu). Roku 1552 dostali Peršláčtí „za lov Fichtavy“ (asi rybník na Smrčné) 8 gr. Kolem rybníků se tehdy asi točilo dost událostí a robot - zvláště na Hostici bylo díky velkým vodám stále co dělat. Důchodenský písař např. zaznamenává k roku 1548, že „ve čtvrtek před svatým Janem dáno Noskovi – krčmáři při Vojířovské hospodě – za pivo pro Peršlácké co u něho propili z rozkazu p. Mikuláše jako od splavu, od prlení na rybníku Kostěnici prázdnili. Item t. r. v pátek po sv. Martinu dáno z rozkazu J. M-ti (jeho milosti) pána Peršláckým, kteří na Kossteyku lovili, 30 gr.“ (míní se asi rybník Hostík, který patrně ležel pod dnešním Novomlýnským rybníkem a říčka Hostice).