PŘEPADENÍ SLOVANSKÉ PRINCEZNY

Jedním z „nejvydatnějších“ zdrojů informací o raně středověkém období slovanského osídlení jsou Fuldské letopisy nebo anály (Annales Fuldenses), které vznikaly v okruhu klášterní školy ve východofranském městě Fulda (v dnešním Německu na stejnojmenné řece cca 100 km severovýchodně od Frankfurtu nad Mohanem) mezi lety 714 až 882 s pokračováním až k roku 902. V zápisech k roku 871 je zde zmíněno, že někde v oblasti pohraničního hvozdu, kterou některé domněnky ztotožňují s Novobystřickem a tzv. Rakouskou stezkou (J. Richlý, L. Domečka), měla být Franky přepadena družina, doprovázející jakousi českou kněžnu, údajně nevěstu velkomoravského knížete Svatopluka, na Moravu. Kolem této v análech zaznamenané příhody panuje řada dohadů, hypotéz a teorií, někteří historikové (např. František Palacký a další) spojují tuto nevěstu se sestrou knížete Bořivoje jménem Svetožizň – fuldský analista ovšem nezmiňuje sestru, ale „dceru kteréhosi knížete z Čech“. K přepadení mělo dojít v jakémsi „úzkém průchodu“ při hranici a doprovod slovanské princezny měl být poměrně silný – prchající české vojsko, „aby zachránilo holý život, zanechalo na místě 644 koní s otěžemi a sedly a stejný počet štítů“. Mohlo se tedy jednat nejen o vlastní ochranu a doprovod nevěsty, ale i o vojenskou pomoc spřátelenému velkomoravskému knížeti, který byl nejen kmotrem, od kterého přijal křest, ale přinejmenším „duchovním příbuzným“ prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje - někteří dovozují dokonce přímý příbuzenský vztah obou raně středověkých velmožů.

Je zřejmé, že mocensko-politická situace ve středu Evropy v době nástupu křesťanství nebyla jednoduchá a byla provázena bojem o moc a nadvládu nad oblastí budoucích Čech, ve kterém se nakonec Bořivoj s vydatnou Svatoplukovou pomocí stal vítězem. Kulisami těchto událostí mohly být nesporně i jižní Čechy a lze přijmout hypotézu, že jednou ze spojnic mezi Čechami a jejich jádrovým územím – tzv. „Pražskem“ a Velkou Moravou mohla být také trasa směřující ze středu Čech nejprve k jihu a právě přes Novobystřicko směrem na Raabs an der Thaya, Znojmo a dále povodím Dyje na Moravu – možná za určitých okolností schůdnějším a bezpečnějším terénem, než tradiční trasa stezky přes Českomoravskou vrchovinu. Slovanské osídlení v této oblasti by potom mohlo souviset právě s takovouto dálkovou komunikační trasou. Jedním ze strážních bodů, provázejících zpravidla každou dálkovou stezku, mohlo být kromě zmíněné Bublavé skály a Homolky možná také dnešní Hradiště (Burgstahl) s výraznou skalní skupinou v nesporně příhodné poloze coby dávné strážiště dálkové cesty.