PŘEDHISTORICKÉ OBDOBÍ

Oblast České Kanady a Novobystřicka nepatřila ve starověku k vyhledávaným sídelním lokalitám. Zdejší terénní, klimatické a vegetační podmínky nehostinné lesnaté krajiny v poměrně vysoké nadmořské výšce nebyly nejvhodnějším prostředím pro tehdejší primitivní hospodaření a pro život. Pro soustavnější kolonizaci byly příznivější podmínky v okolí toků Vltavy, Blanice, Otavy a Lužnice, krajina pohraničních hvozdů zůstávala po dlouhá staletí prakticky bez trvalejšího osídlení.

Nálezy známek pravěkého osídlení jsou v této oblasti poměrně vzácné a spíše než s osídlením souvisejí s dálkovými komunikacemi a stezkami. Je to např. úlomek pazourkového ostří, objevený v naplaveninách Nežárky u železničního mostu v Jindřichově Hradci, nebo pozdější bronzová mince římského císaře Galliena (panoval mezi r. 260 – 268 našeho letopočtu) vykopaná při zakládání sadu u nové nemocnice v Jindřichově Hradci. Podobný nález římské mince z období císaře Antonia Pia (panoval v letech 86 - 161 n. l.) pochází z osady Obora u Nové Bystřice a může svědčit o možné trase staré dálkové stezky mezi Českou kotlinou a Podunajím. První osídlení přišlo teprve v raném středověku v souvislosti s postupným šířením slovanského etnika.