STAV RYBNÍKÁŘSTVÍ V 17. STOLETÍ

Třicetiletá válka (1618 – 1648) znamenala úpadek pro rybníkářství nejen na Třeboňsku, ale i po celých Čechách. Mnoho třeboňských rybníků zpustlo či bylo vážně poškozeno, včetně slavných rybníků Svět a Rožmberk. Třicetiletá válka způsobila útlum chovu kaprů na mnoho let. Během 18. století docházelo navíc v Čechách a na Moravě k rušení rybníků ve velkém z důvodu nedostatku zemědělské půdy (například Polabí, jižní Morava, Vysočina).

Regionální historik František Teplý (* 1867 † 1945) uvádí v soupisu rybníků Hradeckého panství ke konci 17. století tyto rybníky: Blažek u Nové Olešné, Bradáč, Bukač (u Olešné), Hájek Dolní (u Horního Skrýchova v Hájku), Hraničník u České Olešné, Hájiště (u Višňové severně od Kardašovy Řečice), Podvesní (u Olešné), Svatokateřinský (Blatec) – asi nad cestou u Terezského dvora, znázorněný na mapě II. vojenského mapování jako Blatsky Teich nad Lásenickým rybníkem, dnes vypuštěný a rybník Polom u Vydří.

Na panství Kardašova Řečice jsou to rybníky: Kardaš (první zmínka 1493, po tání sněhu 1692 protržený), Velký Řečický (založen 1437 za Menharta z Hradce), Podsádčí u Nítovic (asi 1490), Vlčí (Velká) Ochoz u Řečice (před 1490), Popelov (dtto), Vydýmač (pod Holnou – konec 14. století, sloužil zdejšímu hamru) Novoplešský – dříve zvaný Beroun (před 1490 v majetku pánů z Ústí) Sax (založen za Jindřicha IV. Z Hradce) Závistivý, Velký a Malý Drápal, Slavíček (postaven Krčínerm), Krkavec (u Metele, dnes pouze hráz pod Novoplesským rybníkem u Nežárky), Pichovský (u Kardašovy Řečice – zmíněn 1598), Žabov, Androv, Trávný, Dubový, Bejkovec a Pleveň – menší rybníky u Cikaru, Ohrazenice (1580) a Oujezdský (asi Podveský u Újezdce – 1582).

Na Novobystřicku to byly rybníky: Vojířovský (Novomlýnský – zal. 1359), Kněžský (Pfafenteich) – těsně před vtokem do Staňkovského, Skalák (na Skalce) Pribvir (Žižpašský Horní), Svatomařímagdalenský, Nohavice, Ostpava (Osika), u zámku (Mayer), pod městem (Bystřický), Svatojánský, Rajchýřovský, Romava (Starý Romavský) dva v luhách, v Mýtinkách (Lesní) a dva v Žítči, Velký Senotínský (dnes Velký Jezdec – 1492), Velký a Malý Hůrecký (Pasák a louka poblíž), Klášterský (vybudovaný paulány 1507), Osika (Aspa - údajně znamená Abatia Sancti Pauli Emerite = představitelé svatého řádu paulánů).

Hraniční protokol z roku 1549 jmenuje na Novobystřicku rybníky Panin Stávek, Fichtavský a Holeman, dále Klenovský rybník (Horní Parmazín), Otec nebo Trojický (Klášterský), Gutprunský (Panský Dolní u Dobré Vody), pstruhové rybníčky u Senotína (1567) a Pstruhový Horní a Dolní u Sedla (1575), Sedelský Velký a Sedelský Na Křížkách (1654).

Soustavy rybníků na jednotlivých panstvích jsou schematicky znázorněny na historických mapách z roku 1654 – mapy jsou vesměs orientovány opačně, než jsme zvyklí = sever je na dolní straně obrázku.

SCHEMATICKÉ MAPY RYBNIČNÍCH SOUSTAV NA JEDNOTLIVÝCH PANSTVÍCH 1654.pdf

SCHEMATICKÁ MAPA RYBNÍKŮ NA TŘEBOŇSKÉM PANSTVÍ.pdf