MIKULÁŠ RUTHARD Z MALEŠOVA

Ve službách Krajířů z Krajku působil další známý rybníkář Mikuláš Ruthard z Malešova († 1576). Pocházel z vladycké rodiny od Kutné Hory a rybníkářství se vyučil u Štěpánka Netolického. Mikuláš Ruthard působil r. 1541 jako purkrabí na Velharticích. Král Ferdinand mu potvrdil (1543) starodávný stav vladycký a erb (na modrém štítě ruku až po loket zbrojnou, držící v zavřené hrsti zlatou ostrev). V roce 1556 koupil dvůr Lutovou, který posléze prodal r. 1567 Vilémovi z Rožmberka. Byl krajířovským hejtmanem na Nové Bystřici, r. 1568 se stal hejtmanem v Třeboni.

Mikuláš Ruthard stavěl své rybníky převážně na Chlumecku. Prvním jeho rybníkem je rybník Kanclíř, který začíná stavět po roce 1540 a který má nejdelší hlavní hráz na Třeboňsku dlouhou 2 600 m.

Podobně jako Štěpánek řešil Mikuláš Ruthard zásobování vodou již existujících rybníků a také rybníků připravovaných. V tomto případě byla zdrojem vody říčka Hostice (Koštěnický potok), která protékala Kanclířem, a dále meandrovala nevyužitelnými bažinami k Lužnici. Ruthard se rozhodl k razantnímu vodohospodářskému zásahu. Přeložil řečiště Hostice jižním směrem a zaústil jej asi o 3 km výše proti proudu Lužnice. Tím si otevřel možnost k vybudování dalších rybníků na pravém břehu toku (Kukla malá, Kukla velká, Vizír) a současně mohl říčku využít na stupni Kosky.

Na odvodněném území pak vznikají protějšky stávajících rybníků (po roce 1520 –Jezero, Hospodář, Podsedek, Žofie), rybníky Nové Jezero a Nový Hospodář. Postupně je vybudována svodnice a vzniká řada doplňujících rybníků z nichž nejvýznamnější je Humlenský. Rybníky staví i na druhé východní straně panství. Vznikají zde rybníky Svobodnice (Svobodný), Podskalnice (Skalice), Medenice (Ličovská), dále na levém břehu Purkrabí, Bartoňcovo Bláto (zaniklo 1542), Točník a Svízelkov (zanikl před 2. světovou válkou).

Význačnou Ruthardovou rybniční stavbou důležitou pro svou retenční funkci na povodí Hostice byla stavba rybníka Staňkovského zvaného původně Soused, na znamení dobré vůle mezi Volfem Krajířem a Jáchymem z Hradce. Hradecký Soused byl následně přejmenován na rybník Kačlehy. Zakládání se neobešlo bez problémů především pro nevyzpytatelnost velkého povodí říčky Hostice. Přesto byla stavba Staňkovského dokončena a dodnes plní význačnou úlohu, spíše než vodního díla, malé přehrady neboť je se svými 6,3 mil m3 vody a průměrnou hloubkou 6 m nejhlubším rybníkem v ČR.

Souběžně se Sousedem byl budován rybník Maluškov, nazvaný podle předáka Vavřince Malušky z Ličova (zanikl v roce 1846 kvůli těžbě rašeliny) a pod ním rybník Hluboký (zanikl 1786 po protržení hráze). Maluškov býval v lese západně od louky před Staňkovem, Hluboký pod ním vedle Nového rybníka u Staňkova. Tyto rybníky měly dostávat vodu ze Staňkovského rybníka a po úbočí Dubovice měla být vedena napájecí stoka. Na konci padesátých let 16. století dokončil Ruthard rybník Hejtman na místě staršího Mlýnského rybníka, čímž završil unikátní Chlumeckou soustavu rybníků, která je dodnes ozdobou celého Třeboňska.

Po roce 1560 působil Ruthard ve službách Rožmberků, v roce 1564 byl přizván ke stavbě rybníka Vdovec, napájeného z krajířovského Podsedku a Starého Hospodáře. V roce 1565 se stal hejtmanem třeboňského panství a vrchním fišmistrem a na třeboňsku zavádí třístupňový chov kaprů (plůdek, násada na vejtah a tržní kapr). V roce 1566 pracoval na rybníku Hrádeček (Radeschen Teich) východně od Světa a Opatovického. V roce 1570 byl ale vystřídán Krčínem z Jelčan, který předtím dílo Hrádečku kritizoval a rybník dokončil Jan Černý z Vinoře.