DVA HISTORICKÉ PLÁNY NOVÉ BYSTŘICE

Plány města Nová Bystřice – zachycující patrně období před II. světovou válkou – pocházejí z dílny bystřického rodáka Hanse Hadama. Plány jsou si v mnohém podobné – první je převzat z Hadamovy knihy Häusergeschichte der Stadt Neubistritz (kopii poskytl Mgr. Vladislav Sotona) a druhá je na stránkách http://www.suedmaehren.at/ortskunde/neubistritz/ - jde patrně o nějakou skicu nebo koncept téže mapky.

Plán města Nová Bystřice z knihy Häusergeschichte der Stadt Neubistritz

Skica nebo koncept plánu města Nová Bystřce ze serveru www.suedmaehren.at

Jsou zde zachyceny některé zajímavé momenty, které si zaslouží komentář:

Bystřický potok - resp. Dračice je znázorněna ještě tekoucí hradebním příkopem kolem jižní části hradeb – tato situace je pozůstatkem původního stavu před přeložením toku říčky v souvislosti s budováním Bystřického a Mnišského rybníka koncem 16. století Wolfem Krajířem z Krajku. Na tomto úseku vodoteče býval kdysi (v místech poblíž dnešního č.p. 343) mlýn, který dnes připomíná už jen název Mlýnská ulice.

U křižovatky dnešních ulic Větrov a Zahradní je místo nazvané „Fünfhaus“ čili „Pětidomí“ – stávala zde opravdu poněkud osamělá skupina pěti domů - pozůstatkem jsou dnešní objekty č.p. 212, 213, 215 a 217 a 465.

Zajímavé je označení „Viehplatz“ mezi dnešní Nádražní a Opletalovou ulicí – býval zde poblíž nádraží „dobytčí trh“ (das Vieh = dobytek) – dnes jsou na tomto místě rodinné domky.

Je tam také vyznačen Sportplatz – bývalé sokolské cvičiště - v místě někdejší zámecké zahrady, později za války místo zajateckého tábora – dnes ve východní části  areálu Bovis. Další sportoviště Spotrplatz SK Wacker bylo přibližně v místech dnešního fotbalového stadionu.

Vedle budovy školy jsou místa označená jako Turnplatz (cvičiště = školní hřiště), Schulgärten (školní zahrádky) a Schulwald (jakýsi školní lesík).

V plánu jsou vyznačeny také bývalé bystřické továrny – Katzer Fabrik a pletárna Beer v místech při bývalé cestě směrem na Ovčárnu a k fotbalovému hřišti (dnes Švermova ulice), barvírna Keil a Heinisch (dnes muzeum veteránů a pivovar) a Rösel Fabrik – textilka v místech dnešního areálu Bellatex v Rybní ulici a také Papiermühle při cestě směrem na Albeř (ul. Stará – patrně někde v místech dnešního č.p. 80).

Škoda, že je trochu oříznuta jižní část jednoho z plánů – obrázek v úplném rozsahu se zatím nepodařilo dohledat.

Hans Hadam se narodil 24. prosince 1913 v Nové Bystřici. Po ukončení základní a střední školy ve svém rodném městě odešel do Prahy studovat na Německou obchodní akademii, kterou absolvoval v roce 1932. Po jednoletém kurzu byl v roce 1934 přijat do Städtische Sparkasse (městské spořitelny) v Nové Bystřici. Po vypuknutí druhé světové války byl odveden do Wehrmachtu, jako voják bojoval ve francouzských a ruských kampaních. Nakonec, v roce 1944, po vylodění Spojenců v Normandii, byl zajat a dostal se do Spojených států, ze kterých se vrátil až v roce 1946. V té době se samozřejmě už nemohl vrátit do svého rodiště a usadil se ve Stuttgartu, kde se stal úředníkem Státní spořitelny ve Württembersku.

Ještě před válkou se jeho otec zajímal o historii a v průběhu let získal hluboké znalosti v oblasti genealogie a heraldiky. Dokonce se naučil latinu, aby sám dokázal číst latinské dokumenty – tyto zájmy „zdědil“ i jeho syn Hans Hadam. V roce 1952 byl krajany požádán, aby se věnoval výzkumu bývalé vlasti. Díky této iniciativě začal Hadam psát články a příspěvky pro své krajany a každý rok se v „Jihomoravské ročence“ nebo v brožuře „Südmähren“ objevil jeden až tři články na toto téma.

Jako poděkování za práci a literární nasazení získal v roce 1974 ocenění „Cena Josefa Freisinga“. Mimo knihu Häusergeschichte der Stadt Neubistritz (Historie domů města Nová Bystřice) vydal také Geschichte der ehemaligen Herrschaft Neuhaus (Historie bývalého panství Jindřichův Hradec) a celou řadu dalších článků nebo publikací.